Jan Jesenský – z popraviště na pitevnu a zpět

Anatomie je lékařská disciplína zkoumající přirozenou makroskopickou stavbu těla. Jedná se o složený latinský termín, jehož doslovný překlad zní „roz-“ (ana-) „řezat“ (temno), což byl jediný způsob jak nahlédnout do útrob organismu před vynálezem zobrazovacích metod typu ultrazvuk, rentgen nebo CT. Mezi nejvlivnější anatomy, kteří kdy působili na našem území, patří lékař, filosof, politik a někdejší rektor University Karlovy Jan Jesenský.

Šlechtický rod Jesenských, původem ze Slovenska, se několik let před Janovým narozením přestěhoval do dnes polské, onehdy české Vratislavi. Zde se Jan začal vzdělávat, a poté pokračoval v zahraničí, konkrétně ve Wittenbergu, v Lipsku a v Padově, kde používal latinskou verzi svého jména – Johannes Jessenius. Na cestách se spřátelil s dalším proslulým vzdělancem, astronomem Tychem Brahe.

Roku 1600 Jan Jesenský navštívil Prahu, sídelní město habsburského císaře Rudolfa II. Údajně se chtěl stát dvorním lékařem na pražském hradě, což se mu však nikdy nepodařilo. Mezi jeho úspěchy naopak můžeme zařadit provedení první veřejné pitvy, a to v celé záalpské Evropě. Největší komplikací bylo veřejné mínění a církevní zákaz takového nakládání s lidským tělem, třebaže mrtvým. Jakožto proslulému lékaři pod ochranou vlivných spojenců se však Janu Jesenskému dostalo příležitosti pitvat tělo popraveného zločince. Té se zhostil a po dobu pěti dní před publikem tělo rozřezával. To vše bylo doprovázeno přednáškou, která posléze vyšla tiskem.

Mezi další experimenty, které Jan Jessenius provedl, byla snaha vyléčit sťatého. Bezprostředně po popravě zločince odsouzeného k smrti vzal mladý doktor hlavu, kterou pečlivě přiložil zpět na krk, a ránu obvázal. Tentokrát úspěch neslavil, protože dekapitace je zranění neslučitelné s životem a ani dřívější jednoduchá představa o fyziologii těla, ani dnešní pokročilejší medicína pomoc nedokáže.

Jan Jesenský se zajímal o veřejné dění a pro své zásluhy byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy. Jakožto protestant začal také ostře vystupovat proti katolickým Habsburkům. To se mu stalo osudným po porážce českých stavů na Bílé hoře 8.11. 1620. Pro svou vůdčí pozici mezi povstalci byl obviněn z urážky císařského majestátu a na Staroměstském náměstí byl společně s dalšími 27 českými pány popraven. Stalo se tak rukou kata Mydláře, který údajně patřil mezi Jeseniovi příznivce a chodíval na jeho přednášky. Pro Jana Jesenského byl jako pro vlastizrádce (ovšem z habsburského úhlu pohledu) stanoven nejpřísnější trest – před stětím mu kat vyříznul jazyk a po smrti bylo jeho tělo rozřezáno na čtyři části, ostatky pak pro výstrahu před rebelií proti Habsburkům vyvěšeny na různých místech v Praze. Ironií osudu byl anatom, který čtvrtil odsouzence, sám popraven a rozčtvrcen.

Další blogy

Koh-i-noor Hardtmuth – první tužka

Napoleon byl francouzský vojevůdce a vladař, který na přelomu 18. a 19. století otřásal celou Evropou. Svou válečnou aktivitou se mimo jiné zasloužil i o

Počátky hromadné dopravy v Praze

Autobusy, tramvaje, metro a lanovka či dokonce přívozy – to vše můžeme využít při cestách po hlavním městě. Byly však doby, kdy občané neměli na

Střídání času

Málokterým tématům je v médiích věnována taková pozornost jako energetické krizi, pandemii a válečnému konfliktu na Ukrajině. Snahy o řešení právě těchto palčivých problémů však

Dějiny metru

Všichni z nás jistě pamatují používání pravítka ve školních lavicích, čímž si v rámci základního stupně vzdělání musel každý projít. Pozastavili jste se však někdy