Málokterým tématům je v médiích věnována taková pozornost jako energetické krizi, pandemii a válečnému konfliktu na Ukrajině. Snahy o řešení právě těchto palčivých problémů však přerušily jednání o změně, o kterou mnozí odborníci a politici usilovali během klidnějších dob minulých.
Řeč je o volání po sjednocení tzv. zimního a letního času, zavedení jednoho, celoročně platného časového systému. To bylo pochopitelně přehlušeno výše zmíněnými neodkladnými záležitostmi.
Kde má vlastně střídání času svůj původ a jaký je jeho význam?
Motivací proč posunovat čas dopředu a dozadu je snaha co nejlépe využít denního světla, které je na rozdíl od toho ze žárovky zdarma. V průběhu roku se kvůli změnám v rotaci Země kolem Slunce a kolem své osy mění doba, kdy Slunce vychází a zapadá. Letní čas měl právě tyto změny kompenzovat.
První systematická změna o 1 hodinu nastala během první světové války na různých místech – nejprve v Německu, pak v Rakousku-Uhersku (a tím i v Čechách), dále ve Velké Británii, USA i Rusku atd. Kvůli nepopularitě od tohoto kroku většina států posléze upustila.
V rámci úsporných opatření se v Čechách – protektorátu – začal znovu čas měnit za druhé světové války.
Dnes je střídání času běžné ve všech členských státech Evropské unie. Výsledky se ale nejeví být jednoznačně přínosné jak z ekonomického, tak ze zdravotního hlediska – výzkumy odhalily zvýšený počet infarktů a sebevražd právě v období dvou týdnů po změně času.
Překážkou pro řešení tohoto tématu jsou jednak výše zmíněné hrozby vysokých cen energií, války a pandemie, za druhé nejednotnost v názoru, k jakému z těch používaných časů se přiklonit: standartní (astronomický) zimní, nebo uměle zavedený letní?
